Na kafi s Josefem Dvořákem nestačily židle

21.06.2019

FOTO JAROSLAV HAUER

V Paláci knih Luxor na Václavském náměstí bylo zase jednou opravdu živo. Ve čtvrtek 20. června se tady sešla celá řada příznivců skvělého komika a oblíbeného herce Josefa Dvořáka, který v jednom z největších pražských knihkupectví slavnostně pokřtil svoji nejnovější knihu s názvem "Na kafi s Josefem Dvořákem". Knihu přivedl na svět společně s novinářem a publicistou Petrem Matějčkem a vydává ji nakladatelství AOS Publishing. A že má Josef Dvořák opravdu spoustu příznivců, dokazuje i fakt, že se na křtu nedostávalo míst k sezení a část návštěvníků si jej musela "odstát". Ale zjevně nelitovali, protože když se Pepa pustí do vyprávění, posluchač na tu trochu nepohodlí rychle zapomene. To nakonec potvrdil i Petr Matějček, který se s Josefem Dvořákem původně setkal pouze za účelem rozhovoru pro noviny:

"Začali jsme si povídat a já si najednou uvědomil, že zastavovat Pepu Dvořáka v jeho vypravěčském rozletu by byla hrozná škoda. On je studnice příběhů a zážitků, a hlavně laskavého humoru, na který české publikum už dlouhá léta slyší. Na tom se nic nezměnilo."

A Josef Dvořák k tomu dodává: "Vážně jsem zpočátku trochu zpanikařil. Petr zapnul diktafon a já si najednou uvědomil, že natáčíme už přes tři hodiny a jedeme pořád dál. Přesvědčoval jsem ho, že takové množství materiálu - a ještě navíc ode mne - prostě nedokáže zpracovat, protože když já se rozkecám, neznám míru. Jenže on to zvládl a vznikla kniha. A protože jsme si povídali u kafe, byl víceméně jasný i její název."

Nakladatel Pavel Mészáros, který na křest dorazil na poslední chvíli z Ústí nad Labem kvůli dopravním komplikacím na trase, pak prozradil, proč se ani minutu nerozmýšlel, zda knihu vydat:

"Když mi Pepíček Dvořák zavolal, jestli bych mu nevydal knihu, neváhal jsem ani minutu. Vydat knihu někomu, jako je právě Pepa Dvořák, je pro mne ctí, protože si ho jako herce, kumštýře, a hlavně jako člověka velice vážím. Navíc oba máme srdeční vztah k Ústí, a jako Ústečáci si musíme vyjít vstříc. No a co je nejdůležitější: s vodnickým stavem je třeba vždy dobře vycházet, což vám potvrdí každý mlynář i nakladatel..."

Že "vodnickou" minulost už Josefu Dvořákovi nikdo neodpáře, svědčí i dárky, které na křtu dostal. Od spoluautora Petra Matějčka to byl úžasný dort ve tvaru knihy, na níž sedí elegantní marcipánový vodník téměř k nakousnutí, a od nakladatele Pavla Mészárose šlo o dar přímo osobní - půlmetrovou sochu vodníka mu věnoval se slovy:

"Jmenuje se Josef a dvacet let mi hlídal studnu u mého domu, který teď opouštím. Pochází sice z Číny, ale po té době už je to kovaný Severočech, ošlehaný severními větry a plískanicemi. A budu rád, když na Severu zůstane a stane se okrasou vaší krásné chalupy v Českém ráji..."

Slavnostní přípitek si nakonec vychutnali kmotři vskutku vybraní: herečka Jana Paulová, poslední žijící pamětnice a rodinná přítelkyně rodiny Jana Wericha Eva Tůmová, zpěvačka Petra Černocká, někdejší televizní hlasatelka a herečka Marie Tomsová, a za kosmonauty se zúčastnil Vladimír Remek.

NA KAFI S JOSEFEM DVOŘÁKEM CHYBĚL MINISTR DOPRAVY

Na křtu nové knihy herce a komika Josefa Dvořáka "Na kafi s Josefem Dvořákem", kterou vydává ve spoluautorství s novinářem a publicistou Petrem Matějčkem, se 20. června v Paláci knih Luxor na Václavském náměstí v Praze sešlo opravdu početné publikum. Není divu, vždyť setkání s Josefem Dvořákem je opravdu těžko odolat a rolí kmotrů se navíc ujaly opravdu výrazné osobnosti: herečka Jana Paulová, někdejší televizní hlasatelka a současná herečka Marie Tomsová, poslední žijící rodinná přítelkyně a hospodyně Jana Wericha Eva Tůmová, zpěvačka Petra Černocká, a za kosmonauty se dostavil Vladimír Remek.

Začátek celé slavnostní akce se, bohužel, trochu posunul, protože se čekalo na příjezd nakladatele Pavla Mészárose, který zahájil křest podnětnou sebekritikou:

"Milí přátelé a čtenáři, moc se omlouvám, ale při výběru hostů na náš křest jsme udělali jednu zásadní chybu - nepozvali jsme ministra dopravy. A on mi to dal, jak se říká, ,sežrat'. Těch osmdesát kilometrů z Ústí nad Labem jsem k vám po nové dálnici jel hodinu a tři čtvrtě..."

Nicméně i přes pozdní příjezd nakladatele se křest nesl v atmosféře příjemné a přátelské, protože Josef Dvořák rozhodně nemá o příznivce nouzi a počet hostů tomu nasvědčoval.

"Vlastně jsme s Petrem Matějčkem měli dělat rozhovor pro noviny, ale najednou jsem si uvědomil, že natáčíme už přes tři hodiny a diktafon pořád běžel a běžel... Takže z materiálu pro rozhovor na dvě tiskové strany najednou vznikl základ pro knihu", říká Josef Dvořák, který má za sebou již několik úspěšných titulů.

"Tahle kniha se od předchozích přece jen o dost liší. Je vedena formou rozhovoru a obsahuje vzpomínky a úvahy o událostech a lidech. Událostech, které v Pepově životě něco znamenaly, a o lidech, kteří jsou mu blízcí a ovlivnili jho život - ať už pozitivně, nebo negativně. Ale vcelku se kniha nese v pozitivním duchu, chtěli jsme totiž, aby její čtení přineslo lidem radost, i když jsme si povídali také o věcech vážných," prozradil o knize spoluautor Petr Matějček.

Nakonec byl Josef Dvořák obdarován - vedle dortu v podobě marcipánového vodníka sedícího na tlusté knize, který mu věnoval Petr Matějček, dostal od nakladatele i půlmetrovou sochu vodníka Josefa:

"Dvacet let mi hlídal studnu u mého domu. Byť je původem z Číny, je to už kovaný Severočech a Ústečák k tomu. Dokonce už trochu láme češtinu. Proto jsem si jist, že u Pepíčka Dvořáka bude v dobrých rukou. Prý už má pro něj vyhlédnuté místo na své chalupě v Českém ráji, za což jsem rád, protože vodník Pepa je už na severočeské klima zvyklý...", svěřil se nakladatel Pavel Mészáros.