Denně běhám deset kilometrů a s operou jsem skončila

05.04.2020

V letošním roce čeká Dagmar Peckovou řada významných událostí. Velký koncert k poslední úspěšné desce, kde se pojí barvy obrazů a tóny hudby. Čtvrtý ročník festivalu Zlatá Pecka v Chrudimi, kde představí mladé operní talenty. A také velká činoherní role - zahraje si slavnou operní divu Marii Callasovou!

V letošním roce čeká Dagmar Peckovou řada významných událostí. Velký koncert k poslední úspěšné desce, kde se pojí barvy obrazů a tóny hudby. Čtvrtý ročník festivalu Zlatá Pecka v Chrudimi, kde představí mladé operní talenty. A také velká činoherní role - zahraje si slavnou operní divu Marii Callasovou!

Vaše poslední album s názvem The Magical Gallery obsahuje skladby inspirované slavnými obrazy. Jak jste reagovala, když s tímto nápadem přišel hudební skladatel Darek Král?

"S Darkem jsme se poznali před pěti lety při spolupráci pro hradecké Klicperovo divadlo. Už tehdy v hlavě nosil tento plán a sháněl interpretku. A mně se ten nápad moc zalíbil. Vůbec mě nenapadlo, že by se daly spojit obrazy s hudbou. Inspirace malířskými barvami se mi zdála jako strašně zajímavá."

Jaký je vlastně váš vztah k výtvarnému umění?

"V období puberty jsem hodně začala vnímat renesanci. Tenkrát, v 70. letech, běžel v televizi seriál o Leonardu da Vincim. Strašně se mi líbil a podnítil můj zájem o výtvarno. To se pak posouvalo dál. Jednou si moje sestra koupila reprodukci od Modiglianho a visela jí doma na stěně. Ten mě taky nadchnul. Navíc jsem o něm viděla film, kde ho hrál Gérard Philipe. Díky filmovému umění jsem se posunula k výtvarnému a poznala různé styly."

Jaké období či malíře máte ráda?

"Hodně se mi líbí impresionismus a expresionismus, ale doma mám moderní obrazy. Například tři od českého malíře Dominika Mareše. Malířské umění je ve své tichosti velmi vypovídající. Když se propojí barvy obrazu s barvami hudby, jako u mé poslední desky, je to o to víc zajímavý."

Napadlo vás někdy, že je možné svět hudby a výtvarného umění takto propojit? Měla jste podobnou zkušenost?

"Neměla. Darek s tím přišel a mně se nápad hned zalíbil. V dnešní přesycené společnosti je velmi těžké zaujmout. Myslím si, že toto byl velmi dobrý počin. Vytvořil něco, co tu ještě nebylo."

Ve spojení s obrazy alespoň naplno vynikne váš operní hlas...

"Musím se pozastavit nad termínem operní hlas. Opera v mé pěvecké kariéře, které se věnuji už třicátou devátou sezonu, vždycky zaujímala třicet až čtyřicet procent mé činnosti. Dělala jsem oratoria, duchovní hudbu, písňovou tvorbu a to se všechno vymyká opernímu zpívání. Proto se u své osoby vyhýbám termínu operní pěvkyně. Spíš bych to, co dělám, nazvala klasický způsob zpívání."

Kolik času vám zaberou přípravy na takto velký koncert?

"Denně cvičím, opakuju texty, zpívám si jednotlivé písně. Za večer vystřídat čtyři jazyky taky není úplně jednoduché. Mezitím pracuji na dalších projektech, jako je festival Zlatá Pecka, který letos bude počtvrté. Hlavním tématem letos bude Fenomén Maria Callasové. A také si ji zahraju! Čeká mě téměř činoherní role, kvůli které se budu učit přes padesát stran textu. Jmenuje se Mistrovská lekce a premiéra bude v chrudimském divadle 30. srpna. Potom ji budeme hrát v divadle v Mladé Boleslavi."

Kdy přišlo to rozhodnutí, že s operou skončíte?

"Přišlo víc věcí dohromady, nejen hormonální změny, ale i vyhoření. Najednou jsem se cítila prázdná, vůbec jsem nevěděla, proč stojím na jevišti. Když začnete hledat něco jiného, najednou v sobě najdete a zapálíte novou jiskru. Ale nevím, zda bych ji ještě dokázala najít na operním jevišti."

Jakou hudbu posloucháte ve volném čase?

"Ticho! (směje se) Jinak většinou klasiku, jazz nebo swing."

Pokud se potřebujete od hudby odreagovat, co je pro vás tím největším relaxem?

"Každý den běhám deset kilometrů. I když prší či sněží. Nikdy neběhám se sluchátky a neposlouchám muziku. Musím se soustředit na vlastní dech, nádech i výdech. Přemýšlím o spoustě věcí, o lidských vztazích, a to je pro mě největší relax."

Vznikaly skladby přímo vám na tělo a měla jste možnost do nich zasahovat?

"Vznikaly pro můj hlas. Darek zná můj rozsah, ví, kde mi hlas nejlíp zní a podle toho se zařídil. Nedovolila bych si do toho zasahovat, pokud by pro mě nebylo technicky nemožné písně zazpívat. Jediný můj vklad byl, že jsem nastolila otázku, zda skladby nezpívat v rodném jazyce autorů obrazů. To pojal jako dobrý nápad, který se nakonec realizoval."

Podílela jste se na výběru obrazů, podle kterých písně vznikly?

"Ne. Jen jsme se spolu domluvili, že půjde o impresionismus a expresionismus. Z nich si vybíral sám. Velmi se inspiroval mým albem Hříšnice. To je sice operní album, ale pojí se v něm všechny hříchy světa, které spáchaly ženy. Často pod tlakem mužů a z viny mužů. Když si dáte vedle sebe obrazy, které Darek Král vybral, je na nich prostitutka, baletka, žena na okraji společnosti, opuštěná žena. Opět to jsou ženské hrdinky, které život nějakým způsobem poznamenal."

Jednotlivé písně zpíváte v rodném jazyce daného malíře. Který pro vás byl nejnáročnější?

"Němčina je téměř můj druhý rodný jazyk, v angličtině se ve světě domlouvám, italština je nádherný operní jazyk. Pro mě vždycky byla a bude nejtěžší francouzština. Nad její výslovností jsem vždycky lámala hůl. Léta se jí zabývám, ale asi nikdy ji nedovedu ke stoprocentní dokonalosti."

Nyní chystáte koncert právě k tomuto CD. Na co všechno se můžeme těšit?

"Na propojení barev obrazů s barvami tónů. I hudba má své barvy, záleží jen na vás, co si pod jednotlivými tóny představíte. Bude to audiovizuální koncert, troško jiný, než jsme zvyklí. Neubude to jen o míchané světel, ale nebude chybět plátno, na kterém obrazy uvidíme. Vystoupí se mnou Epoque Quartet, anebo tenorista Richard Samek. Ten zazpívá z plátna, protože má koncert v zahraničí a nemůže tam být osobně."

V poslední době se věnujete hlavně interpretaci písní. Svět opery jste už definitivně opustila?

"Lidský hlas je součástí těla, a to prochází proměnami. Zvlášť ženské tělo. Po padesátce projde hormonálními změnami a na hlase je to slyšet. Záleží na každém, zda si to dokáže přiznat, anebo ne. Pozorovala jsem to a je to tak, že po padesátce vám v divadle začnou dávat role tetiček, babiček a podobně. Už se nevidím v roli, jako je Carmen. Můžu denně naběhat deset kilometrů, to já taky dělám, ale proč se už trápit. Maria Callasová říkala: Kolik já jsem proplakala polštářů? Zajímal se někdo o moje polštáře? Nikdo! A to je přesně ono. Konec kariéry je hrozná věc. Proto jsem se vydala jinou cestou. Myslím, že mám v sobě ještě spoustu talentů, věcí a myšlenek. Tak proč je nevyužít a trvat na něčem, co už třeba nemusí fungovat."

Zdroj foto : archív Dagmar Peckové
Rozhovor : Pražský zpravodaj a VIP magazín Spycross