Vojta zjistí, že je na farmě opravdu potřeba. Proč a kdo mu to vysvětlí? Jak se starat o louky? Pastva, nebo kosení? Ovce, nebo nástroje? Proč by se plocha měla dělit na sektory? Třeba proto, že ovce nezlikvidují stejnosměrně trávu na stejné ploše. Rozumíte tomu? Pokud jako Vojta, tak asi moc ne. Nakonec dojde na nákup ovcí, farma se tedy rozroste o další o obyvatele. Kteří s sebou přinesou další starost. Stavět se bude salaš. Stavět, nebo bastlit, jak bude znít zadání?
Dojde na zjištění, že bojler na teplou vodu nevystačí pro tříčlennou rodinu. Navíc agregát je poměrně neekologický. Takže se na maringotku budou instalovat soláry. Během toho dojde na poškození nápisu Šmildosland. Nápis, na který je Vojta dost pyšný.
Odvodňovací strouha funguje, místo pro postavení salaše se tedy odvodňuje, voda v bojleru se nahřívá, pocit k nezaplacení.
Kvůli stavbě salaše se bude hýbat kurníkem. Souboj kohouta s Vojtou bude vítězný – pro Vojtu. Ani slepici Zoře se moc stěhovat nechce. Nakonec se vše podaří a k přesunu dojde. Takže také ke stavbě salaše.
Chystá se také zpevnění cesty na pozemky. Asi 400 m dlouhé. Jedenáct tun drobného kamení vyjde tak na deset metrů. Takže 40 náklaďáků. Což není málo.
Farmářka Haidée se zapojí do práce, jen do jahod nesmí. A začne se opakovat historie. Budou se kopat strouhy. Pan Kavka prohlásí: „Je slyšet vlak, bude pršet.“ To znamená, že v pátek by mělo pršet. Vyjde tato předpověď?
Jak potvrzuje Vojta: „Jak práce postupují, najednou si uvědomíte, že chcete zachovat přírodní bohatství, které tam je. Protože ten prostor je tak velký, že ho nepotřebuju celý zastavět, naopak chci být jenom na malých ostrůvcích a dává mi smysl chodit po své zahradě a mít v lese hřiby a na louce krásný kvítí, které tam roste.“ A dodává: „Zároveň je to taky vhled do cirkulace těch věcí, do toho, že příroda si umí pomoct sama a člověk tam patří tím, že jí pomůže na správná místa dát správné věci, které tam patří. Jako třeba, že ovce tam tomu prospějí a nejsou jen stroj jako sekačka nebo nějaká chemie, ale samy by tam nepřišly. Musí tam být člověk, který tam ty ovce má. Dřív to takhle v té krajině fungovalo a díky existenci člověka v krajině, který se choval zodpovědně, byla plná remízků. Kvůli nim tam přežívala i další zvířata, rostlo to, co dnes už ne… To je správný přístup, o který se snažím.“
0 
0 
