Štefan Margita o albu Andělé strážní
Na albu Andělé strážní spojil Štefan Margita síly s výjimečnými ženami české hudební a herecké scény – mimo jiné s Lucií Bílou, Monikou Absolonovou, Jitkou Čvančarovou, Ivanou Chýlkovou, Olgou Lounovou, Martou Jandovou, Barborou Hrzánovou či Kateřinou Kněžíkovou. Společně vytvořili pestrou kolekci písní – jak nových, tak těch, které už oslovily srdce posluchačů. Zvláštní místo na albu zaujímá píseň „Anděl strážný“ od písničkářky Radůzy, původně napsaná pro Hanu Zagorovou, v níž se nyní v novém aranžmá symbolicky propojuje její hlas s hlasem Štefana Margity. Album navazuje na jeho multiplatinovou Melancholii z roku 2013 a vyjde 26. září 2025 na LP, CD a také v progresívním zvukovém formátu Dolby Atmos. Produkce se ujali Zuza Ďurdinová a Filip Mošner, natáčelo se ve studiích LS Productions a Baracca Records. Krátce před vydáním u vydavatelství Supraphon jsme Štefanu Margitovi položili několik otázek.
Co vás inspirovalo k vytvoření alba duetů?
Při přemýšlení o novém albu jsem si vzpomněl na desku Melancholie a nemohl uvěřit, že od jejího vydání uplynulo už dvanáct let. Bylo to album duetů, které slavilo velký úspěch — získalo dokonce platinovou desku Supraphonu a dodnes mi lidé říkají, že si ho s oblibou pouštějí. Zaujal mě nápad, že bych se vrátil k podobnému konceptu. Chtěl jsem znovu oslovit inspirativní kolegyně, tentokrát ale nejen s osvědčenými písněmi — toužil jsem získat i nové skladby, ideálně přímo od skládajících zpěvaček, jako jsou Olga Lounová nebo Marta Jandová či tvůrčího tandemu Osvaldová – Soukup. Když mi pak skutečně poslaly hotové písně, okamžitě jsem věděl, že se trefili – vznikly mimořádně osobní a silné skladby, které albu dodaly výjimečnou atmosféru.
Na albu nechybí duety se dvěma nejoblíbenějšími tuzemskými zpěvačkami.
Asi máte na mysli Lucii Bílou a Moniku Absolonovou. Obě patří mezi moje dlouholeté kamarádky. Monice jsem navrhl, že uděláme duet z písně Mekyho Žbirky Čistý svet, a paní Katka Žbirková s tím nápadem bez váhání souhlasila, což mě velmi potěšilo. Lucie si zase zvolila z Hančina repertoáru píseň Rybičko zlatá, přeju si. Myslím, že je ze samotného provedení cítit, jak moc měla Hanu ráda a s jakou něhou se písně ujala.
A co spolupráce se zpívajícími herečkami?
Jitka Čvančarová a Barbora Hrzánová mě zaujaly svým originálním pojetím Hančiných písní už na vzpomínkových koncertech v Lucerně a O2 areně. Když jsem volal Ivaně Chýlkové s nabídkou nazpívat nový song Mráz napsaný Zuzou Ďurdinovou, reagovala nejdřív překvapeně, zda jsem si nespletl telefonní číslo, ale když si píseň poslechla, tak byla rychle rozhodnutá a začala se na natáčení připravovat. Měl jsem obrovskou radost, že žádná z těchto inspirativních dam neváhala. Naopak – těšili jsme se na tvůrčí setkání a společné chvíle ve studiu.
Jak vznikala nová píseň Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové?
Nejdřív jsem volal Gábině Osvaldové, jak by bylo možné získat jejich novou skladbu. Řekla mi: „Štefane, nejdřív musíš přesvědčit Ondřeje, aby napsal melodii, ale neboj, já do toho s tebou jdu.“ A skutečně — vznikl originální duet, který jsem nazpíval s olympioničkou Gabrielou Soukalovou. To bude pro posluchače také jedno z překvapení, které album obsahuje.
A nejsilnější moment nahrávání?
Rozhodli jsme se vytvořit titulní duet z původní Hančiny nahrávky Anděl strážný — v novém aranžmá a se mnou. Do studia jsem šel připravený, odhodlaný navázat na její hlas co nejcitlivěji. Ale emoce vás zaskočí ve vteřině. První věta, která zazněla – „Haló Hano, řekla jste, abych zavolal…” – a já byl v ten moment K. O., ve studiu mi nabídli pauzu, ale chtěl jsem pokračovat, protože jsem věděl, že jedině v té prvotní vlně emocí to bude opravdové. Když jsem si smíchaný duet poprvé v klidu pustil doma, musel jsem ho v polovině vypnout – bylo to pro mě až příliš silné. Ale zároveň jsem nesmírně vděčný, že jsme to udělali. Radůza tu píseň napsala opravdu krásně a bylo moc fajn, že nám umožnila s ní dál pracovat.
Je na albu i jedna skladba, kterou zpíváte sám?
Ano, jmenuje se Cesta, cest a původně ji napsal Michal Kindl pro Hančino nové album, které už bohužel nevzniklo. Ale o této písni jsme spolu tenkrát debatovali – oběma nám připadala mimořádná. Dlouho jsem zvažoval, jestli bych ji mohl nazpívat sám, že by byla škoda ji nechat ležet v šuplíku. Když ji později Michal upravil přímo pro mě, věděl jsem, že na desce nesmí chybět.
Jak se daří Nadaci Hany Zagorové?
Cítím obrovskou vděčnost a radost, že se nám daří naplňovat poslání, které jsme si před dvěma lety při založení Nadace Hany Zagorové stanovili. Letos na podzim totiž předáme již třetí přístroj – laboratorní odstředivku na krev dárců. Tento přístroj používá Ústav hematologie a krevní transfúze 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy – místo, kde se lékaři a zdravotní sestry po mnoho let s péčí a lidskostí starali o Hanu. Tímto darem jim chceme smysluplně poděkovat.
Štefane, chystáte pro rok 2026 speciální galakoncert k sedmdesátinám. Co o něm prozradíte?
Koncert, který se uskuteční 15. května 2026 naváže na album Andělé strážnía uskuteční se pod názvem „Štefan Margita & andělé strážní“ v O2 areně. Koncert bude za doprovodu PKF Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Jana Kučery. Hlavní zásluhu na jeho přípravě má Monika Trávníčková – její profesionalita a nadšení jsou neuvěřitelné a jsem jí za to vděčný. Když domlouváte koncert pro jednoho zpěváka, je to poměrně jednoduché. Ale my budeme mít deset výrazných osobností. Čeká nás hodně zkoušení pod vedením režiséra Filipa Renče, který přichází s úžasnými nápady a nic neponechává náhodě. A kromě toho připravujeme řadu překvapení, která bude potřeba pečlivě promyslet a načasovat.
ŠTEFAN MARGITA O ZPÍVAJÍCÍCH ANDĚLECH STRÁŽNÝCH
LUCIE BÍLÁ
Lucie ke mně byla po Hančině odchodu nesmírně pozorná. Dodnes si voláme a její zájem o to, jak se mi daří, je dojemný. Při nahrávání písně Rybičko zlatá, přeju si opět potvrdila, jak skvěle dokáže spojit profesionalitu s hlubokým citem. Každým tónem je slyšet, jak moc Hanku milovala. Její interpretace posluchače zaručeně zasáhne.
MONIKA ABSOLONOVÁ
S Hankou je pojilo opravdové přátelství, scházely se často, zatímco já Moniku blíže poznal až po Hančině smrti. Dnes ji vnímám nejen jako výjimečnou zpěvačku, ale i jako pozoruhodnou herečku. V současnosti exceluje v představení Judy a já si jí nesmírně vážím za její oddanost umění i lidský přístup.
OLGA LOUNOVÁ
Olga mě nadchla svou přirozeností i tím, s jakou opravdovostí zpívá. Při televizním natáčení, kde vystupovala přede mnou, mě napadlo ji oslovit. Když pak souhlasila a dokonce nabídla, že napíše píseň přímo pro nás, byl jsem nadšený. Její talent a pracovitost jsou ryzí a není divu, že její popularita stále roste.
MARTA JANDOVÁ
Díky Martině Jandové, s níž se dlouho známe, vznikl nápad oslovit Martu. Měl jsem obavy, že její rockový styl nebude sedět našim hlasům, ale Marta se okamžitě pustila do práce a věděla jakou muzikantskou cestou jít. Píseň Stopy je nevšední – kromě krásné hudby skrývá v textu i jemné odkazy na Hanku, což mi Marta ani neřekla, to jsem odhalil až když jsem se připravoval na nahrávání.
IVANA CHÝLKOVÁ
Když jsem píseň Mráz Zuzky Ďurdinové poslouchal jako demo, v mé hlavě okamžitě zazněl hlas Ivany Chýlkové. Když jsem jí zavolal – to jsme si ještě vykali, nejprve pochybovala, zda nejde o omyl. Druhý den mi ale volala zpět se slovy: „Ta píseň je krásná, pojďme si tykat a pojďme do toho.“ Jsem moc rád, že se naše hlasy potkaly – myslím, že výsledek je velmi osobitý.
JITKA ČVANČAROVÁ
Jitčin zpěv jsme s Hankou obdivovali už v televizním pořadu Tvoje tvář má známý hlas. Když zazpívala píseň od Adele, oběma nám tekly slzy. Později jsme se při natáčení jiné televizní show potkali osobně a já jí to musel říct. Dojalo ji to. A její pojetí Hančiných písní na vzpomínkových koncertech bylo výjimečné a hned mi bylo jasné, že ji chci získat i pro duet na nové album. Jitka byla ve studiu precizní, každá verze nahrávky měla svůj půvab a bylo pro producenty těžké si vybrat tu finální.
BARBORA HRZÁNOVÁ
Báru obdivuji už dlouho pro její schopnost balancovat mezi komikou a tragikou. Poznal jsem ji díky divadlu Kalich a později mě uchvátila na koncertě Pocta Haně Zagorové. Její charisma ovládlo Lucernu a vynikla mezi mnoha mladšími zpěvačkami. Při nahrávání ukázala svou preciznost i mimořádný cit pro text.
GABRIELA SOUKALOVÁ
Gabrielu jsem poznal díky Petru Větrovskému, který mě oslovil v souvislosti s realizací pamětního listu Hany Zagorové v podobě bankovky. V rámci její prezentace v Bratislavě mi v autě cestou vyprávěl o Gábině, o jejím vztahu k hudbě a přání nazpívat duet do dokumentárního filmu, který o ní natočil pod názvem Pravda se pořád vyplatí. Když jsem spontánně prohlásil, že ten duet s ní natočím dlouho tomu nechtěla uvěřit. Naše další společná skladba, tentokrát pro moje nové album se jmenuje Houpat se na vlnách a napsali nám jí doslova na míru hitmakeři Ondřej Soukup a Gabriela Osvaldová.
KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ
Kateřina je skutečný operní poklad. Když zpívá Měsíčku na nebi hlubokém, rozechvěje srdce každého. Naše spolupráce má dlouhou historii a vždy jsem obdivoval její techniku i výraz. To, že se prosadila na mezinárodní scéně, je důkazem jejího výjimečného talentu i píle. Na albu její hlas nemohl chybět!
0 
0 
